ČSAUTOSLALOM 2019 | Absolutní pořadí | 1. Pavol Buček (Tiger Racing), 2. Ladislav Pakši (Honda Civic), 3. Miroslav Tichý (Caterham)

Blog: 3. závod WSC z pohledu závodníka P. Paseky

V sobotu 25.1.2020 se konal 3. závod WSC, ze kterého jste si mohli přečíst kompletní report. Nyní vám ještě přinášíme blog a ohlednutí se za závodem přímo z pohledu závodníka Pavla Paseky.

Na třetí závod seriálu WSC v Hodoníně jsem se opravdu těšil, je to mé velmi oblíbené místo. Předchozí druhý závod jsem zajel bohužel výrazně pod svůj sportovní standard, neboť ovlivněn přílišnou důvěrou v rosničky-počasáře jsem v Praze do auta sbalil nevhodné směsi pneu. Na 3 závod jsem se tedy perfektně připravil, žádné rosničce už nevěřil ani blánu mezi prsty a těšil se, že auto bude fungovat jak má a já do toho dám úplně všechno, abych urval co možná nejlepší výsledek. Ranní budíček byl opět totální zmar a bolest. Poté, co jsem rychle zahnal chmurné myšlenky, že se na to po tolika letech už vybodnu – že to vstávání se opravdu nedá, jsem se spěšně vydal vstříc Pánovské trati.

Po příjezdu následovalo klasické ,,příjemné“ komplet přezutí se zmrzlými prsty a honem na trackwalk. Poslušně jsem přečetl všechna důležitá místa na trati a udělal si obrázek o tom, jak moc to na nich bude minimálně tréninkovou jízdu klouzat. Do tréninkové jízdy jsem klasicky vyrazil s plným odhodláním a šlapal do toho na 100%, protože to jinak prostě neumím 😀 (pouze u některých míst, které opravdu zaváněly průserem už při trackwalku, jsem si dal explicitně pozor na včasný brzdný bod). Připsání nejrychlejšího času absolutně v rámci tréninku mne kvalitně potěšilo a napovědělo, že ten den můžu prožít skvělý závod.

Celý čas závodních jízd jsem si opravdu užíval. Poměrně dlouho jsem neměl takovou čistou radost ze samotných výkonů v jednotlivých jízdách a v autě jsem si při zastavení na stopce nejednou zakřičel :D. Bavilo mne celý den mírné snižování časů – trať malinko zrychlovala a já k tomu celý den laboroval a spekuloval, kde to ještě trochu vyhrotit, kde by to šlo ještě více cutnout či kde ještě zkusit malinko změnit stopu, zdali by to nepřineslo nějakou tu kýženou desetinku. Celým dnem se mne podařilo proplout bez jediné penalizace, i když občas to bylo doslova o ořech 10tku.

V naší třídě si od rána bezpečně zabral první místo právě David Migdal, který nic nepodcenil, šel si jasně za svým a zkušeně vyřadil favorizovaného šampiona třídy, Tondu Červenku, omšelým ale vždy funkčním trikem s projímadlem – chyták starší než motosport sám :D. Miloslav Elšík zmátl soupeře a začal vlažně. Již od poslední třetiny závodu ale bylo jasné, že pase jednoznačně po stříbře. O bronz jsem si to do poslední minuty tedy rozdával s Jardou Ušelou, který měl však prakticky celý den relativně slušný náskok. Neupínal jsem se na výsledek ve třídě, chtěl jsem si udržet 8. absolutně. Do poslední jízdy jsem přirozeně dal vše co jsem uměl, vyšla mne perfektní přesnost i rychlost … a právě to, pro mne nečekaně, rozhodlo i pořadí ve třídě.

Bronz v dlouhodobě nejtěžší kategorii WSC a 8. místo absolutně mne udělalo obrovskou radost, odnesl jsem si skvělé zimní sportovní zážitky a i podle toho vypadala bujará pozávodní oslava :D. Závěrem bych rád poděkoval všem svým sponzorům za dlouhodobou podporu a spolupráci a pozval všechny čtenáře na 4. závod seriálu, který je již ,,za humny“!

CS AUTOSLALOMMOTOKÁRY HODONÍN