Čtvrtý a tedy předposlední podnik zimního poháru WSC 2023 nám sice rozklíčoval některé hádanky v souboji o tituly, naopak některé ale ještě více zamotal. Na start kompletně překopané varianty tratě se postavilo 94 jezdců s fantastickou účastí ve všech třídách. Pojďme se tedy podívat, jak to v jednotlivých třídách probíhalo a dopadlo.
Třída do 1400 ccm
Z hlediska obsahu sice nejmenší třída, z hlediska obsazenosti však právě naopak ta největší, vždyť 27 jezdců na startu mluví za vše a umístit se zde na bodech nebo dokonce na podiu není rozhodně jednoduché. I tak zde ale vládne jeden jezdec po celou sezónu. Ani ve čtvrtém závodě totiž nedal nikomu šanci Pavel Müller s VW Polo a vyhrál tak už čtvrtý závod v řadě s náskokem deseti vteřin, čímž si definitivně a s předstihem zajistil druhý titul šampiona WSC v řadě. K vítězství ve třídě přidal ještě druhé místo v absolutní klasifikaci a je tak ještě stále v souboji i o titul absolutní. Druhé místo ve třídě nyní obsadil Antonín Mucha s totožným VW Polo. Pro něj je to letos první sezóna, závod od závodu se zlepšuje mílovými kroky a poprvé stanul na podiu pro tři nejlepší. To doplnil na třetím místě jeden ze stálých favoritů, Radek Červík se Škodou 105, v těsném souboji před bratry Horákovic. Červík se bronzem přiblížil k titulu více-šampiona, ale bude jej muset ještě ustrážit před Filipem Kopeckým, který tentokrát podnik vynechal.
Třída do 1600 ccm
“Šestnáctistovky” během sezóny bobtnají a nynější účast dosáhla až na 19 jezdců. I tady je však jeden jezdec, který diktuje tempo po celou sezónu a není jím nikdo jiný, než Jan Maděra s Citroënem Saxo VTS. Maděru nepoznamenalo ani zranění a s obvázaným prstem si dokázal pojistit titul šampiona. I on totiž vyhrál všechny ze čtyř dosavadních závodů a i on je kromě již získaného titulu ve třídě stále v souboji o titul absolutní. Na druhé příčce skončilo další Saxo, v tomto případě v rukou Tomáše Penčíka. Ten neměl jednoduchý vstup do závodu, když vynechal jednu z branek v závěru trati. Z chyby se však dokázal oklepat, zbývající jízdy zajel bez chyby a skončil šest vteřin za vítězem a tři vteřiny před třetím Saxem na podiu. Třetí místo obsadil Dušan Šurýn, který dostal bronz do svého držení v závěrečné jízdě dne s minimálním náskokem sedmi desetin na místo čtvrté.
Třída do 2000 ccm
Nejtěsnější souboj o vítězství proběhl mezi dvěma jezdci právě ve “dvoulitrech”, ale nakonec se zde zopakovalo pořadí z předchozích dvou závodů. Duo otce a syna, Tondu Červenku a Michala Červenku, startující s Peugeotem 205, dělila pouhá jedna vteřina rozdílu, o kterou nakonec potřetí v řadě zvítězil Michal Červenka. Přestože vstupoval do závěrečné jízdy z horší pozice, tak dokázal v rozhodující moment ještě zabrat a zajet absolutně nejrychlejší jízdu dne, která mu vynesla vítězství ve třídě i v absolutní klasifikaci. Neméně dobrý výkon ale podal Tonda Červenka na místě druhém, který se během dne vyvaroval jakékoliv chybě o čemž svědčí i třetí místo absolutně. Nejrychlejší ze “zbytku světa” byl i tentokrát Tomáš Vičánek s Fordem Puma. Také on podal téměř bezchybný výkon, všechny jízdy dokázal konzistentně vměstnat do jedné vteřiny a udržel si tak teoretickou šanci na titul ve třídě.
Třída nad 2000 ccm
V obsahově neomezené třídě se představilo 22 jezdců a dokonce až 8 z nich si dlouhou dobu drželo minimální odstup na čelo. Tak jak v ostatních třídách byl mnohdy rozdíl šesti vteřin mezi dvěma jezdci, tak tady to byl právě rozdíl mezi celou první osmičkou. Nejlépe z celé této smečky vzešel Jan Janča s VW Golf. Janča se dostal už minule na vítěznou vlnu, jezdí rychle, nedělá výrazné chyby, funguje mu technika a kráčí si tak za skvělým umístěním v šampionátu, vždyť po tomto závodě se dostal dokonce do samotného čela. Ani na druhém místě se od posledního závodu nic nezměnilo, když jej znovu obsadil polský jezdec Dariusz Nahrebecki s Vauxhall Corsa. Po celý den zaostával přibližně půl vteřiny na jízdu za vítězným Jančou, ale dobrou konzistencí si šel za druhým místem. Chyboval pouze jednou a uhájil druhý flek o další dvě vteřiny. Ze souboje o třetí místo vzešel nejlépe Peter Kahun se Seatem Ibiza, který sice dokázal v závěrečné jízdě zrychlit o jednu vteřinu a dostat se až na průměrné časy vítěze, k vítězství to ale již bylo samozřejmě pozdě. Nicméně i tak je to pro něj zasloužené a pěkné třetí místo.
Třída 4×4
Nadvládu Imprezy v letošním WSC a ve třídě čtyřkolek tentokrát narušila některými milovaná a některými nenáviděná Tesla Model 3. V rukou Ondry Hunčovského je to pekelně rychlé a fungující vozidlo a Hunčovský dokázal i přes dvě penalizace získat vítězství ve třídě o deset vteřin. Již čtvrté podium ze čtyř závodů si připsal Dan Rulc se Subaru Impreza. Nyní dokončil na místě druhém s náskokem dvou vteřin a má tak nejlepší výchozí pozici do závěrečného závodu v souboji o titul šampiona. O to víc, když jeho nejbližší soupeř Michal Černý čtvrtý závod nedokončil kvůli technické závadě a odešel tak ze závodu bez bodu. Bronz si z Hodonína nyní odvezl Lukáš Sulo, také se Subaru Impreza. Sulo v odpolední sekci jízd dvakrát markantně chyboval, když vynechal jednu z branek, a právě to jej stálo lepší umístění. Sulo se však i přes toto zaváhání díky pěknému třetímu místu posunul na třetí místo v šampionátu a v případě jeho příštího vítězství a dalších okolností by ještě stále mohl chtěný titul šampiona získat.
Čtvrtý závod šampionátu přinesl dva předčasné šampiony, ale na zbývajících místech a ve zbývajících třídách naopak pořadí ještě více zamotal a spousta jezdců tak stále pomýšlí na nejvyšší příčky v šampionátu. Třešničkou je absolutní klasifikace, kde se první tři jezdci srovnali v jednom bodu. Závěrečný podnik, kde se pořadí pátého ročníku WSC rozhodne, se bude konat už za necelé tři týdny, v sobotu 18. 03. 2023. Takže brzy na viděnou u vyvrcholení zimní sezóny.
